Posvátná země / 3.část - First owl

22. září 2009 v 19:17
Již jste četli.....

Alici ohrožuje někajá bytost, ale nikdo jí nevěří že jí chce zabít.Dostane se až do kouzelní země mezi nebem, zemí a peklem nesoucí název Tyrlie.Ocitne se v malé komoře kde na ni čekal linger Jákob.Vykládal jí o zmocnení se země Synem smrti a o různých stvůrách, které stvořil.Netoři byli součástí vyprávění a jak nazavolanou přiletěli.Jákob s Alicí se dokáží zachránit před těmito hrůznými tvory ukrytím do kouzly skryté jeskyně.Potom se Alice dozví, že jenom ona může s pomocí lingerů přemoct Syna smrti....


Druhý den ráno mě mile probudil Nelson se snídaní na podtácku. V klidu jsem snědla co mi dali a poslouchala Jákoba. Povídal cosi o tom že pokud nasbíráme 3 sovy - bronzovou, stříbrnou a zlatou - máme velkou šanci na úspěch.Zeptala jsem se, jestli tuší kde by mohla být první.Odpověděl mi, že ano, ale že si není jist a navíc, že prý je to moc daleko.Asi o hodinu později jsme vyrazili.Jákob nás vedl v čele a já vedle něj.Připadala jsem si jako zásahová jednotka.Byl to zvláštní pocit.Takový zoufalý, ale naopačnou stranu plný naděje.Když jsme dorazili k pěšince Jákob silně třikrát zapískal.Ozvalo se takové vcelku vzdálené chrchlání.Vydali jsme se tím směrem a já si vzpoměla na Netory a začlo by být úzko.O chvíly jsme se zastavili. byla to pustá mýtika a Jákob, Nelson Brad a Karl jednohlasně zahlaholili:"Můžeš vylést!"Zdálo se mi to podivné, ale co už.

"Co to tady děláte za šašky?Kdyby přilétli Netoři tak co bychom asi dělali?"Potom mě zaralil Karl a naznačil mi abych se otočila.V tom se mi vyrazil dech.Přede mnou stál krásný zlatoocasý drak.Nebyl moc velký, ale na ohromení to stačilo.
"Máte pro mě ještě nějaké překvapení?" obrátila jsem se na ty tři.Jenom s pokojeně pokrčili rameny. "Ják se máš Grupe?"položil Nelson opatrně otázku.
"Jde to, vřdyť to znáš," poočku se ohlédl po mně,"a kdopak je tohle roztomilé děvčátko? Je to ona?"
Jen kroutil hlavou na souhlas.
"Tak nasedat ať jsme do rozednění tam."
Pošeptala jsem Bradovy:" Kam to letíme?
"Pár desítek kilmetrů.Je to dlouhá cesta a bylo dobré si chvilku ulehčit.
"A neuvidí nás temná skvrna (Netoři)?"
"V noci nelítají.Je to zvláštní , ale bojí se tmy."
"jedém" prohlásil Grup a vznesli jsme se do oblak.
Když jsme přistáli, bylo ráno.Ani jsem nevěděla, že jsem tak dlouho spala.Konzervované snídaně , obědy a večeře nebyli zas až tak špatné, ale nic dobrého v tom nebylo.Jákob řekl že odsud už je to jsou to jen 3 hod. cesty, takže jsme byli opravdu velice úspěšní.Dokodrcali jsme se na horu Therpol, tak teda ji Karl nazval, k mému úžasu tam byla vcelku malí díra do skály.Neboli jinak řečeno vchod do jeskyně.Vlezli jsme sice s velkou námahou dovnitř, protože Nelson se nám šprajcnul.A já ji uviděla.Byla krásná, a šel z ní strach.Bronzová sova.Čnila za jezerem jako maják v Alexandrii.No jo....Jezero! Jak se dostaneme na druhý břeh pro první sovu?

Pokračování příště....


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 R a i n y R a i n y | Web | 22. září 2009 v 20:21 | Reagovat

Maci já tvoje články čtu...není potřeba reklamy či upozornění...
a moc děkuji za pochvalu...ta vždycky potěší...^^

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama