Někde tam, ale kde?

26. května 2011 v 21:24 |  Jenom tak...
Jednou se tam někde setkáme, kde to bude nikdo z nás neví.Když vám někdo chybí, co se tam již odebral, pomůže už jen věřit....
 

Tanec

25. května 2011 v 20:44 | Marry |  Úvahy
Ano. Jsem tu zpět po dvou uplynulých letech. Dnes jsem nahlédla na svůj trouchnivějící blog a zlistila, že mi to celkem chybí. :)
Jak jste již četli v nadpisu, následující text se bude týkat tance.Už jsem o něm jednou psala, ale to jsem ještě neměla takové zkušenosti jako mám teď (né že by teď byli nějak o moc větší :D).Před rokem jsem začala dělat tanec, a to konkrétně street dance. Znáte pocit, kdy se vám točí hlava a nechápete vůbec, co se děje? Tento pocit mi ochvívá celým tělem. Z rádia se ozve první beat. Srdíčko si poskočí a řekne si: "Jó, tak to je přesně ono. V tom se cítím svá." Hudba se rozjede a já pomalými, či rychlými pohyby ztvárním hudbu, tak jak si to představuji. Street dance má jednu úžasnou vlastnost - má tolik, že si v něm každý něco najde. Mým oblíbeným je House. House je o uvolnění. Když slyším housové beaty dostávám se do zvláštního tranzu. Nic jiného nevnímám - tančím, relaxuji.Ááá, ted mě tyto představy uplně dovádějí k šílenství, protože mám bolavé koleno, a nesmím sportovat. Zkrátka Hous je moje vášeň. A to doslovně.Kolikrát jdu po ulici, mám na uších sluchátka, hraje mi nějaká housová, či funková hudba a už mi svaly i koutky cukají. Potom si akorát říkám, proč se na mě ty lidi tak divně dívají :D.

Každý má nějakou svoji úchylku. Jaká je ta vaše? :)
Vaše Marry :)

Mé nejdražší♥

17. dubna 2010 v 12:19 |  Úvahy
Ta, jíž úsměv mě vždy povzbudí,
je se mnou kapitánem na jedné lodi.
Ta loď je veliká, převeliká.
Svět se jí také někdy říká.

Ona je mým kormidelníkem,
když nevím, jestli tam či sem.
Ona je můj maják na obzoru,
jímž se chlubím, kde jen mohu.

Moje slunce, které vysvitne,
když bouře mě občas zastihne.
Je mým strážným andělem,
co dává na mě pozor, ať jsem, kde jsem.

I když věci mi půjčuje nerada,
pro mě je to velká paráda.
A důkaz, že mě má pořád ráda

Lezu jí asi hodně na nervy,
tak moc, že její myšlenky vypadají jako z konzervy.
To je už ale známý fakt,
že mezi námi bývá bojový akt.

Tím jediným, co mě pohání,
je strach co mi nahání.
Že ztratím ji a už nenaleznu,
mou krásnou, úžasnou princeznu.

Nyní slzy mi tečou po tváři,
zastavit se mi je nedaří.
jediné, co bych si teď přála velice,
je zašeptat ti do ouška:"Mám tě ráda... ALICE!"

mé nejdražší sestřičce Aličce:)♥
 


♥Jamajka♥

21. března 2010 v 15:18 |  Jenom tak...
..."Omlouvám se."...Tak taková slova píšu skoro v každém článku.Víc k nik není co dodat.Jsou krásná, ztručná a výstižná.Dnešní doba tato slova ani nezná.Buďto se vám někdo neomluví nebo řekne "sorry".Ale proč vlastně?Tak na tuto otázku odpověď neznám.A ráda bych ji znala..:DD
.........................................................................................................................................................
...Nyní se přesunu od první myšlenky k srdci tohoto článku.Tři slova: Jamajka, Bob Marley, maruška.Byla jsem okouzlena tímto stylem a směrem.Víte, ono pro člověk, který poslouchá metal je těžké najít něco na relax.Já našla Reggae.Nebo možná ono našlo mě, ale to už je jen detail...:).Frázi "až budu velká odstěhuju se na Jamajku" používám pořád.Zde je písnička od Boba Marleyho Three little birds:
Možná znáte od něj i písně Africa Unite, Bad boys, Buffalo soldier či No women, no cry.Pokud ne určitě si je pusťte.Stojí to za to..:).

Den otevřených dveří GT

13. února 2010 v 17:50 |  Jenom tak...
Naše třídní mě vybrala, abych do Tišnovska(novin) napsala šlánek o dni otevřených dveří Gymnázia tišnov.Napíšu to sem a bych věděla jestli jí to můžu odeslat.

Zvoní.Už to přijde!!!
Zhruba taková slova se přemítali studentům při čtvrtečním posledním zvonění v myšlenkách, kromě obvyklého: Domů!!!
...Je čtvrtek 4.února 2 hodiny odpoledne a návštěvníci jsou vpuštěni dovnitř.Mohou si prohlédnout naší školu sami nebo s žáky, kteří podávají odborný výklad kde co je.V učebně fyziky či chemie přilákali pokusy nejednoho diváka.Také jste mohli shlédnout scénku s názvem Zdraví.V oktávě byla potom ochutnávka zdravé výživy, jako jsou například těstovinové saláty, ovoce, buchty. Zájemci o stustudium si také mohli vyzkoušet přijímací testy z předešlého roku.Okolo 18 hodiny se budovy gymnázia začaly vyprazdnovat.Každý si jistě odnesl dobrou náladu a úsměv na rtech. Těšíme sa na vás u zkoušek!!!
Gymnázium Tišnov

Nevím.Má to být krátké a výstižné, což mi zrovna nepřijde.

Takto to bylo odesláno po všemožných úpravách:

Ve čtvrtek 4.února ve 2 hodiny odpoledne otevřelo Gymnázium Tišnov své brány veřejnosti.Návštěvníci si mohli prohlédnout naši školu sami nebo se studenty, kteří podávali odborný výklad.V učebně fyziky a chemie přilákaly pokusy nejednoho diváka.Za shlédnutí stála určitě i scénka s názvem Zdraví.Do oktávy lákala ochutnávka zdravé výživy, jako jsou například těstovinové saláty, ovoce, buchty. Zájemci o studium trénovali své znalosti na přijímacích testech z předešlého roku. Okolo 18 hodiny se budovy gymnázia začaly vyprazdňovat.Každý si jistě odnesl dobrou náladu a úsměv na rtech. Těšíme se na vás u zkoušek!!!
Gymnázium Tišnov

Do you like skiing?

19. ledna 2010 v 19:39
Lyžování. Neznám (mno možná znám) slastnější pocit, než se řítit svahem dolů.Vybírat zatáčku za zatáčkou.Přes skokánky, přes muldy, před plotny...och.Jen tak si to prosvištět kolem.Nevím jak je to možné, ale jsou lidé, co tvrdí, že tento sport je příliš namáhavý.A co mě nejvíc přivádí k údivu, že prý více než běžky!Podle mě je jednodušší sjet dolů, než se dřít nahoru.Také dost lidí ani lyžovat neumí.Naštěstí letos napadlo dost sněhu, takže se mají na čem učit...:).Najde se mezi vámi čtenáři někdo, kdo lyžovat umí, nebo aspoň "umí"?

Vysoký nebo malý?

19. ledna 2010 v 19:32 |  Úvahy
...Je lepší být vysoký nebo malý? Já jsem vždycky a ještě pořád toužím být vysoká.Mno, lépe řečeno vyšší, než jsem.Má to něco do sebe. Vidím kolem sebe lidi vysoké častěji.Připadá mi,jako bych si pořád dokola opakovala.Ty jsi ten malej trouba se svými 165 cm.Obvykle to tak bývá, že ti co jsou malý chtějí být velcí a velcí malí.Víte co se říká: Co je malý to je milý!Jak jsi na tom ty?

Vysoký nebo malý?

Omlouvám se za dlouhodobou nepřítomnost.Nebyl čas a inspirace...:)

Posvátná země/ 6.část - unexpected finding (nečekané shledání)

1. ledna 2010 v 15:32
..Ráno mě ovinul studený závan větru.Zasáhl mě jako polití studenou vodou, takže jsem se vzbudila.Posadila se k ohni a studovala uhlíky.Ten hoří víc, ten míň.Brzo po mně se probudili i ostatní.
"Dobré ráno"zvolala jsem.
"I tobě" řekli téměř sborově.
"Kam dneska půjdeme?"
"Nevím"odpověděl zasmušile Jákob
"Počkej jak nevím!"
"No prostě netuším, kde je další sova!Nemám ani tušení!"
....Oups! Pomyslela jsem si.To bude asi problém.
"Když jsem byl malý, můj děd mi vyprávěl tuhle legendu o třech sovách...."
"I my ji známe, Karle!"
"Takhle ne.Prý když se na sošku přesně o půlnoci a při úplňku dýchne, ukáže směr a dovede nás až k druhé sošce. Pozor ale dýchnout může jen osoba hříšná a proradná" rychle ze sebe vysoukal Karl.
Všichni zůstali stát s otevřenou pusou a vytřeštěnýma očima."coje, co se na mě tak díváte.Vidíte snad Netory nebo co?(*hlasitě se směje*)V tu chvíly, když zjistil, že se nikdo jiný nesměje stichnul a pomalinku se otočil.
"Pomóóóóc!Všichni pryyyyyyč!Zachraň se, kdo můžeš!Hah ahah."křičel a lítal po celé louce.
...Z toho překvapení jsme si sedli na zadek a jenom čekali až k nám přiletí.Dvakrát jsem hlasitě polkla a modlila se ať to moc nebolí.Blížili se rychlostí větru.Už jenom kousek...
A?Proletěli nad námi jako by nás neviděli, necítil.Jak je tohle možné?"Díky Bože!" zašeptala jsem si pod bundu a políbila kříže na krku.
"Máme štěstí!Úplněk je už zítra!"vesele zahlaholil Brad
"Ale zase toho štěstí nemáme tolik.Došlo jídlo!"

pokračování příště.........


Happy new year!!!

1. ledna 2010 v 14:48 |  Jenom tak...
Přeji vám všem do nového roku štěstí a hlavně zdraví!!!!

The life

12. prosince 2009 v 14:08 |  Úvahy
Všechno zvířectvo světa
se navzájem jí stejně rychle, jako se píše tahle věta.
Jsou malí bezmocní a bez(z)braní,
kdo je před velkými ochrání?

I já jsem jedním zvířetem,
tím bezbranným mládětem,
co bezstarostně vyšlo si ven
a posadilo se u cesty na kámen.

Čekalo chvíli,
aby nabralo síli.
Aby ji mělo, když náhodou střetlo se se svým soupeřem,
na své velké pouti životem.

Všichni se sním jednou potkají
a s kuráží se mu do očí dívají.
Smrt je tím velkým vyzivatelem,
někdy ji vítáme, jako by byla naším nejlepším přítelem.

A dost už toho kňourání
vždyť zatím co tu sedíš a čteš si to, ti život mezi prsty uhání.
Ten smutný výraz si z tváře smyj.
Vstaň a žij!



Vím není to moc povedená báseň, ale všichni máme své slabší chvilky.


Posvátná země/ 5.část - Finally!!!!

26. listopadu 2009 v 18:39 |  Příběhy
...Jejda, pomyslela jsem si.Co když se jim něco stalo?To mě dříve nenapadlo.Opatrně jsem přilezla k otvoru(vchodu) do jeskyně.Byla tam tma jako jako v pytli.Vešla jsem opatrně dovnitř.Přes moje rychle a hlučně tlukoucí srdce jsem nebyla schopná něco slyšet."JJJJákobe?NNNNelsone?KKKKarle?Kucí...žijete?"Zavalila mě vlna černých myšlenek a záplava úzkosti.Nikoho jsem nenašla.Celá uplakaná jsem vylezla z jeskyně a posadila se na kámen.Co bude dál?Tohle nezvládnu sama.Po zhruba hodině lamentování jsem se rozhodla sejít dolů.Měla jsem hlad a pro případ zavalení batohů jsme si schovali nějaké za stromy.Alespoň nějaká pozitivní věc.
...Stmívalo se.Ulehla jsem do trávy a kupodivu lehla a spala.Nevím kolik bylo, snad okolo půlnoci, jsem zaslechla nějaké podezřelé zvuky, které mě vyděsily a donutili se vzbudit.Obraz jsem měla rozostřený nic jsem nerozeznávala.Pak mi došlo, že ty hlasy znám."Jákobe! Nelsone!Brade, Karle! Jak je tohle možné,"vykřikla jsem a běžela je obejmout,"v té jeskyni jste nebyli, aspoň si to myslím."
"Našli jsmev jeskyni sklápěcí víko jako od kanálu.bylo nám divné, že by v jeskyni vystavěli kanál.Vlezli jsme dovnitř, al epřed tím na tebe volali ať se vrátíš, ale asi jsi byla myšlenkama jinde.Kanál vedl až na druhou stranu a končil vedle podstavce se sovou,"vysvětloval Brad.
"A máte ji?"Místo odpovědi se Karl začal přerabovat v batohu a něco z něj vytáhl.Sova! byla to ona,v celé své kráse!Později jsme si šli všichni lehnout a já měla krásné bezstarostné sny.

pokračování příště......

Jak jsme jeli "nakupovat"

26. listopadu 2009 v 18:07
V sobotu jsme jeli s holkama ze třídy "nakupovat".Byla to neuvěřitelná sranda.Pokud chcete vědět, co jsme dělali, neboli jak jsme "nakupovali", čtěte rychle dál.

The fear

10. listopadu 2009 v 19:42 |  Úvahy
Strach.Je to jeden z lidských vlastností.Můžu říct, že i já se někdy bojím.Přemýšlale jsem, čeho se lidé asi tak nejvíc bojí.Nápady byli zhruba v tomto pořadí:
1.Pavouci.Sama nevím proč, ale asi hodně lidí se bojí pavouků.Takových malinkých bezbraných tvorečků.Důvod?Velikost (až 4cm to je co?), nohy(které se při sebemenším škobrtnutí zlomí) a filmy.Nikdo by to asi neřekl,že zrovna tohle.Vemte si ale ,že skoro v každém filmu zabije člověka pavouk.Už jenom oblíbený Harry potter, kterému se podaří uniknou nebo Pán prstenů.

2.Tmy.To se ani nedivím i já se jí bojím, ale záleží jak kdy.Důvod?Představa osamocenosti uprostřed ničeho je velmi depresivní.

3.Doktoři. Došla jsem k závěru, že lidé se nejvíce bojí doktorů.Stačí jenom pomyšlaní na injekci v ruce a hned by trtal do zaječích.Zubaři jsou jedni z doktorů nejvíce nahánějících hrůzu.Moje máma je zubař a když vidím ty zděšené tváře v čekárně, tak si říkám:"Proč?" Důvod?Nikdo nemá rád bolest a taková návštěva lékaže nemusí být bolestivá jen pro osobu, nýbrž i pro peněženku pacienta.:)

A co ty? Čeho se nejvíce bojíš?Souhlasíš nebo máš strach ještě z něčeho úplně jiného?

Posvátná země / 4.část - other problems..

8. listopadu 2009 v 11:16 |  Příběhy
Již jste četli....

Alici ohrožuje někajá bytost, ale nikdo jí nevěří, že jí chce zabít.Dostane se až do kouzelné země mezi nebem, zemí a peklem nesoucí název Tyrlie.Ocitne se v malé komoře, kde na ni čekal linger Jákob.Vykládal jí o zmocnení se země Synem smrti a o různých stvůrách, které stvořil.Netoři byli součástí vyprávění, a jak nazavolanou přiletěli.Jákob s Alicí se dokáží zachránit před těmito hrůznými tvory ukrytím do kouzly skryté jeskyně.Potom se Alice dozví, že jenom ona může s pomocí lingerů přemoct Syna smrti za pomocí 3 kouzelných sov.Vydají se na putování za první - bronzovou.Na opuštěné louce na zapískanou přiletí drak Grup.Odnese je kousek od cíle.Po pěší tůře k ukryté jeskyni se setkají osobně s bronzovou sovou.Všichni uneseni její krásou si pochvalovali, jak jí to sluší na blištící se hladině jezera.Až teprve Alici napadne" Jak se dostaneme přes jezero?"..........


Zápis č. 1 - Krtek je machr!

30. října 2009 v 12:38 |  Deníček
V této rubrice je to první článek. Nebudu do ní psát často, ale dnes jsem si řekla ano. V uběhlém týdnu se moje paměť pořád vrací k serveru youtube a pár videím, které jsem zhlédla.Možná se to bude zdát jako propagace , ale není tomu tak.Jako druhé možná bych podotkla menší vulgaritu v těchto videích.S nějakou malinkou pravděpodobností možná znáte z televize čt1, seriál nerozlučných komických dvojic

Kamil a Michal.Nejvíc mě poznamenal jejich díl s názvem Dva spisovatelé.




Určitě se koukněte.Je to "dokonalý".Teda alespoň pro mě."To je pohodička cooooooooooo?!" Když už nic, tak přinejmenším budete rozumět, když do nějakého článku napíšu právě tento slogan.
Dalším takovýmvtipným ztvárněním je video nesoucí název krtek a hrouda.Zde se vulgárních výrazů stejně jako v předešlé ukázce také nevyskytuje moc.Je tak jen jedno a pořát dokola.Myslím, že Krtka s hroudou znáte asi více než Kamila s Michalem.Nejdříve jsem sem to video dávat nechtěla, jenom odkaz, ale pak jsem si dodala kuráže na přicházející kritiky:



Sranda.. :D


Jak určitě víte na Nově probíhá pěvecká soutěž s nepředpokladatelným názvem ČeskoSlovenská Superstar.Mě osobně se nejvís líbí kluk z rodu Chodurovců, Martin Chodúr.Je opravdu výborný.Myslela jsem si, že se na takové blbosti dívat nebudu a díky němu mě to nějak přimělo.Vždycky se na něho těším.Jaký je tvůj názor na Superstar?Komu fandíš, pokud se díváš?

Proč má koza rohy?

21. října 2009 v 18:35 |  Příběhy
Kdysi dávno si v pohodlí svého doměčku hověla Terka vtěrka.Kdoby doní řek, že toho tolik snědla.Po pár měsících , by to už řekl asi každý, ale co už.Terka měla doma kózu Rózu.Když si ji přivedla domů, už dokonce mléko dávala.Jednou se stalo, že do končin , kde sídlila Terka Vtěrka zabloudil, pro obě neznámý pták ,který si říkal Peci-val.Byl to starý nabubřelý náfuka, ale Róze se zalíbil.Každý den spolu diskutovali o nejnovějších druzích vědy, až jednoho dne zjistili, že dokážou číselně určit, kolik jich je.Peci-val měl hned zmáknuto, ale Róze to dělalo trochu problém.
"Jeeedna" zamečela, "jak to jen bylo! ještě si vzpomenout!" Zapomněla jsem podotknout že byla zrovinka zima.Róza udělala krok a spadla a na hlavě se jí oblevil malý výstupek."Už vím! Dvaaa!To je správná odpověd!" a projistotu sebou praštila ještě jednou.Výsledkem byly dva hrboly na hlavě.Po čase měkké výstupky ztvrdly a od té doby má koza rohy.


Vím je to slabší práce ale co..:)Jak ste si jistě všimli, je změněný "interiér" blogu.Byla bych ráda kdyby jste ohodnotili.
Marry

Tahle válka nemá konce...

15. října 2009 v 20:09 |  Jenom tak...
V hodině ČJ jsem měla zase chvilku na kreslení.Obrázky byli vcelku dobré.jeden byl ale vyjímečný. By moc roztomilý.Rozhodla jsem se dát to na blog, ale dopadlo to katastrofálně. Naskenované obrázky nejsou nic moc.Fotit já neumím, takže se můžete podívat jak dopadla moje sovička po zničení scanerem.

Zamyšlení ze všech stran

8. října 2009 v 20:35 |  Úvahy
Mojí nejoblíbenější kapelou je Linkin park.Vpodstatě nic jiného neposluchám (eště simple plan ;).Jedna z nejkrásnějších písničk jménem what i´ve done má opravdu dokonalý klip.Dá se nad ním zamyslet pro ukázku si pusťte:


Kamarádka mi jednou řekla jak je hrozně "nespravedlivý", že jí máma nechce dát peníze na brambůrky. V tu chvíli jsem si vzpomněla na tento klip.Na jakémsy blogu byla úvaha a pod ním komentáž zhruba ve smyslu" život ke mě nebyl fér". Najednou jsem si řekla, je to opravdu tak?Vždyť mám co jíst, kde bydlet, jsem zdravá a mám spoustu přátel a rodinu.Co víc si přát? Představa toho, že tomu může být jinak mě děsí.Lidé umírají na nemoci.Nedokážu si představit tu bolest, kterou musí cítit právě ti lidé v Africe atd. Když nemůžu něco schřoupnout já, cožpak o to, ale že to nebohé, bezbranné dítě pláče a já mu nemůžu pomoct, protože nemám čím ho utišit...to je hrozné.V tomto případě život opravdu si myslím nebyl fér.A vemte si, že ti rodiče dost často zažívají smrt svých vlastních dětí.To si nedokážu představit.Zkus si sám sobě položit otázku "Je ke mně život opravdu tak nefér?"

Navštěvované stránky aneb ti nejlepší dle mého názoru

7. října 2009 v 19:18

Zatím nejsou všechny.Kdyžtak se podívejte... :)

Kam dál